Warning: Undefined array key "publish_start" in /data/web/virtuals/361425/virtual/www/temp/latte/templates-Articles-Article.latte--f701b81c62.php on line 144
Odpovědnost zaměstnavatele, sjednání pojištění, ale hlavně prevence úrazů
Pokud si zadavatel výslovně nepřeje opak, všechny naše klienty na námi pořádaných akcích automaticky úrazově pojišťujeme. I tak se ze všech sil snažíme jakýmkoli vážnějším úrazům v první řadě předcházet a už více než 20 let se nám to daří.
Co se týmových aktivit týče, můžeme sebevědomě prohlásit, že se o vaše zaměstnance postaráme tak, aby se jim nic nestalo. Na druhou stranu, nedržíme je za ruku 24 hodin denně a i taková banalita, jakou je kotník podvrtnutý při neopatrné chůzi ze schodů, může zavdat příčinu pro pracovní neschopnost. I proto je dobré si připomenout, jaká odpovědnost vám plyne z případného úrazu na vámi organizované akci.
Dobrovolnost vs. plnění pracovní povinnosti
„Na firemní akci jsem v práci“, zaznívá poměrně často v souvislosti s diskuzí na téma úrazů na teambuildingových a firemních akcích. Až takto univerzálně to ovšem ani zdaleka neplatí. A protože situace se může měnit případ od případu, pojďme se společně podívat na několik frontových linií, podle kterých by se v případě, že dojde k úrazu, taková situace lámala.
Úplně základní dělící čárou je dobrovolnost. Pokud zaměstnavatel pozve zaměstnance (třeba s i s partnerem či rodinou) na vánoční večírek, divadelní představení či den otevřených dveří, rozhodně se nejedná o čas strávený „v práci“. Na druhou stranu všichni víme, že účast na teambuildingu v pracovních dnech je považována automaticky za samozřejmost, přestože, čistě technicky, může zaměstnanec účast odmítnout na základě pracovní smlouvy o konkrétní náplni práce nebo místu jejího výkonu. V tomto případě pak tvrzení o teambuildingu coby práci v zásadě platí.
Co se náplně teambuildingové akce týká, ze zákoníku práce vyplývá, že pracovní úraz může vzniknout pouze při plnění pracovních povinností nebo v přímé souvislosti s ním. Nejvyšší soud (rozsudek NS z 12. února 2009, sp. zn. 21 Cdo 5060/2007) potvrdil, že (volně parafrázováno) tmelení týmu, zvyšování jeho pracovního potenciálu, prohlubování motivace a komunikace mezi členy pracovního kolektivu lze považovat za plnění pracovních úkolů. A to i v případě, že jde třeba o činnost sportovní, přímo z pracovní smlouvy nevyplývající (rozsudek NS z 20. listopadu 2012, sp. zn. 21 Cdo 2259/2011). Naopak, za plnění pracovní činnosti nelze (podle rozsudku NS z 13. října 2011, sp. zn. 21 Cdo 997/2011) považovat činnost blížící se bezcílnému pobytu zaměstnanců s povahou zaměstnavatelem placené zábavy, kam by patrně spadaly čistě motivační výjezdy bez navazujícího zážitkově-vzdělávacího programu.
Copyright © 2024 OMT group s.r.o. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořil Web z Moravy | Nastavení cookies